Kdyby mi někdo před mým odletem do irského Athlone řekl, že obsadím 10. místo, byla bych maximálně spokojená. Ale po samotném závodě jsem byla z mého umístění spíše zklamaná. 

 Závod juniorek odstartoval v sobotu 3.7. za doprovodu deštivé přeháňky o několik minut dříve před půl druhou odpoledne místního času. Plavalo se v chladné řece Shannon a neopreny byly povoleny. Z vody jsem vylézala někde kolem 24. místa, několik vteřin před nakonec vítěznou Němkou Vössing. Ale pak přišlo mírné zdržení se svlékáním neoprenu a nepříjemná srážka s jinou závodnicí v prostoru za depem. Pouhé vteřinky rozhodly o tom, že jsem se na kole ocitla až ve třetím balíku. Ne nadarmo se říká, že právě depo je čtvrtou disciplínou triatlonu.

  Celkově se na kole jely 4 místy velmi technické okruhy. Během dvou kol se sjely první balík s druhým a jejich odstup se nepříjemně zvětšil. Trať běhu mi celkem seděla – žádná rovina, kterou stačí běžet pořád stejným tempem, ale zvlněný městský okruh. Byla vedená úplným centrem města, které bylo doslova přeplněné diváky. Na běh jsem vyrážela s minutovou ztrátou na vedoucí balík na 25. místě. A během pěti kilometrů jsem se nestihla probojovat lépe než na 10. místo.

  Celý závod pro mě byl především zdrojem nových zkušeností a určitě i motivací do dalších soubojů. Poznala jsem neustále zelenou krajinu rozmarného Irska a vyzkoušela jsem si pro nás nezvyklou jízdu v levo.